Pohled na „Zámek“, který zde původně stál. Pověst o tomto zámku se můžete dozvědět u nás na chalupě.

Archeologové k hradu ve velkém Vřešťově podrobněji na: http://archeoforstudents.blogspot.cz/2012/03/seminarni-prace-hrad-velky-vrestov.html

Zaniklý hrad. Sídlo Mutiny z Vřešťova v 2. pol. 13. stol. R. 1348 maj. páni z Rýzmburka, v drž. rodu do poděbrad. doby (význ. politik Aleš Vřešťovský z R.). Za poděbrad. válek dobyt. Konec 15. stol. – r. 1638 maj. Kordulové ze Sloupna. Poté zpustl.

Reliéfní zbytky po hradě na homolovitém kopci ve stejnojmenné obci. Hrad se zřejmě stal nástupcem staršího nedalekého hradu. První zmínka o hradě pochází z roku 1348.

Hrad po obléhání dobylo vojsko Hradeckých na popud Jiřího z Poděbrad. Pozůstatky po obléhání jsou patrné na nedaleké ostrožně východně od hradu. Obléhací opevnění využilo starší hradiště z doby bronzové.

Hrad byl obnoven a sloužil jako sídlo až do roku 1638. Poté byl opuštěn a začal chátrat. V 18.století je zmiňován již jako nevýrazná zřícenina.

Hrad zaujal celý oválný vrchol kopce. Na vrcholové plošině se dnes nalézají pouze dvě prohlubně patrně po podsklepených stavbách. O něco níže ve svahu probíhá po obvodu 10 – 15m široký stupeň, který je pozůstatkem parkánu. Přístup vedl od jihu bránou do parkánu, kterým se procházelo až na severní stranu, kde se snad nacházela druhá brána do jádra. Na severozápadní straně je parkán rozšířený a stály v něm patrně hospodářské budovy. Na západní straně parkánu se dochoval valovitý relikt po hradbě. Ještě níže ve svahu obklopuje ze dvou třetin obvod hradu mohutný příkop s vnějším valem. Chybí pouze na západní straně, kde je svah nejprudší. Přístup vnějším opevněním na jihu je dodnes patrný.